Hornické město Petřvald je součástí okresu Karviná, jenž leží ve slezské části severní Moravy. Povrch je mírně zvlněný, bez nápadných hor a terénních hran. Průměrná nadmořská výška je 265 m. Podnebí lze řadit do mírného pásu a je mírně kontinentální. Je příbuzné klimatickým podmínkám sousedících oblastí Polska. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8st.C. Vodní soustava přináleží k Baltskému moři, povodí Odry a tvoří ji Petřvaldská stružka.

Specifický charakter dává městu i celému okresu Karviná již ukončená hlubinná těžba černého uhlí. Karbonské uhlonosné vrstvy o mocnosti 160 - 800 metrů jsou uloženy pod čtvrtohorními a třetihorními překryvy. Mocnost dobyvaných slojí se pohybovala od 0,6 do 2,0 metrů. Těžba uhlí byla na území města započata roku 1833 a ukončena v březnu roku 1998.

Ve městě se nachází kostel sv. Jindřicha se 14 kapličkami křížové cesty a barokními sochami z poloviny 19.století.

Od roku 2002 úspěšně rozvíjí partnerskou spolupráci s polskými městy Strumień a Jasenicou. Podrobné informace.

První zmínky o obci Petřvald pocházejí dle historických pramenů ze 14. století. O farním kostele pak nacházíme záznamy z roku 1390. Rovněž je známo, že v polovině 17. století byl kostel luteránský, stejně jako naprostá většina věřících. Roku 1654 však byl kostel luteránům odňat a dostal se pod správu šenovské farnosti. Přestup věřících na katolickou víru byl procesem dlouhodobým. Kostel dle zprávy roku 1679 byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Jednalo se o stavbu jednoduchou, celodřevěnou, včetně vnitřního vybavení a rovněž dřevěné zvonice. Na začátku 18. století byl na původním místě postaven nový dřevěný kostel, zasvěcený sv. Janu a Pavlu.
Výrazný zlom v životě farnosti byl příchod hraběte Jindřicha Larisch-Mönnicha, vlastnícího petřvaldské panství od roku 1835. V témže roce byla zahájena stavba nového zděného kostela. Dřevěný kostel byl zbourán a jeho dřevo použito na stavbu sýpky na prostředním dvoře ( dnes na tomto místě stojí Kulturní dům ). Nový kostel byl slavnostně vysvěcen generálním vikářem rakouské části vratislavské diecéze Pavlem Prutkem 15. července 1838. Stavba však byla dokončena již v roce 1837, kdy začal sloužit potřebám věřících.
Kaple Křížové cesty, které se nacházejí podél silnice stoupající ke kostelu, pocházejí z roku 1843.
Petřvaldský kostel se šesti sochami a kaplemi křížové cesty je zapsán do seznamu kulturních památek.

Více o historii farnosti...

Počátky hloubení dolu se datují do období kolem roku 1912, zásluhu na vzniku nové jámy mají Habsburkové a zpočátku nesl i jméno vázající se k tomuto rodu. Později od r. 1920 dostal nový, méně…

Od 24.6.2017 zdobí prostranství vele zdejší radnice vcelku nenápadný, ale originálně řešený pomník, který připomíná zdejšího rodáka, generála Ing. Aloise Vicherka. Autorem je sochař Mgr. A.M. Kuchař.…

Jako všechna města a vesnice na Ostravsku se i Petřvald snaží vymanit ze zátěže, kterou mu v uplynulých téměř dvou staletích přinesla těžba uhlí. V samotném Petřvaldu se uhlí těžilo od roku 1833 a…